Co vše lze psát do diplomové práce, aneb Podle čeho se hodnotí kvalita odborných textů na (některých) vysokých školách?

Jana Dlouhá
Martin Říha

Na internetových stránkách časopisu Regionální rozvoj mezi teorií a praxí je nově  k dispozici mimořádné číslo tohoto časopisu, které je v podstatě sborníkem referátů ze stejnojmenné konference, která se konala 31. května 2012 na Univerzitě Pardubice. Je zde možné nalézt také text Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních agend 21 v České republice, který je krátkým shrnutím diplomové práce studentky Evy Šlapákové z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Vysoká škola tak vstupila do debaty o (udržitelném) rozvoji naší společnosti, a dále se dočtete jak to učinila.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Co vše lze psát do diplomové práce, aneb Podle čeho se hodnotí kvalita odborných textů na (některých) vysokých školách?

2012-10-23 18:21:43

Jana Dlouhá, Martin Říha

Na internetových stránkách časopisu Regionální rozvoj mezi teorií a praxí je nově  k dispozici mimořádné číslo tohoto časopisu, které je v podstatě sborníkem referátů ze stejnojmenné konference, která se konala 31. května 2012 na Univerzitě Pardubice. Je zde možné nalézt také text Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních agend 21 v České republice, který je krátkým shrnutím diplomové práce studentky Evy Šlapákové z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Vysoká škola tak vstupila do debaty o (udržitelném) rozvoji naší společnosti, a dále se dočtete jak to učinila.

Na internetových stránkách časopisu Regionální rozvoj mezi teorií a praxí je nově  k dispozici mimořádné číslo tohoto časopisu, které je v podstatě sborníkem referátů ze stejnojmenné konference, která se konala 31. května 2012 na Univerzitě Pardubice. Je zde možné nalézt také text Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních agend 21 v České republice, který je krátkým shrnutím diplomové práce studentky Evy Šlapákové z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Plný text práce je ovšem snadno dohledatelný: můžete se ho dopátrat v Digitální knihovně Univerzity Pardubice i s posudky vedoucí práce (Doc. ing. arch. Vladimíry Šilhánkové, Ph.D.) a jejího oponenta (RNDr. Viktora Třebického, Ph.D.). Diplomová práce se zabývá problematikou efektivnosti veřejných prostředků vynaložených na podporu nejúspěšnějších místních Agend 21 v České republice a pokouší se o měření efektivnosti těchto prostředků. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby…

…spíše, než o snahu zachytit významné cíle programu MA 21 a postihnout jejich naplňování indikátory k tomu určenými, šlo v této práci o diskreditaci celého hnutí, přičemž tento pokus byl veden velmi neodborně. Práce totiž nesplňuje ani formální náležitosti (evidentně přebírá informace ze zdrojů např. Ministerstva životního prostředí, aniž by je řádně citovala[1]), a po obsahové stránce není schopna ani rozlišit kvalitní zdroje od těch méně důvěryhodných. V části 7 - Problémy zkoumaných municipalit tak cituje z místního tisku, což v některých pasážích dodává textu bulvární charakter. Celkově je výsledkem soubor informací, které nejsou metodicky spojené do konzistentního obrazu, a svědčí o velmi účelovém výběru. Není vůbec jasné, o co autorce jde – snaha čerpat peníze z dostupných fondů ke zlepšování životního, ekonomického i sociálního prostředí v obcích a městech je přece chvályhodná, a výčet jimi využitých zdrojů i přehled financí uvolněných na jednotlivé projekty svědčí pouze o místní iniciativě. O podporu z těchto fondů se pravděpodobně soutěžilo transparentním způsobem a vyhodnoceny byly ty projekty, které nakonec své úmysly dotáhly do zdárného konce. Že nejlepší získali v této soutěži nejvíc, je tak celkem přirozené a bylo by naopak žádoucí podporovat i další místa k podobným snahám (viz Závěry práce[2], kde se nepochopitleně argumentuje tím, že prostředky byly rozděleny nerovnoměrně, nemluvě o nesprávnosti předložených informací: např. v Revolvingovém fondu nebyly uloženy rozpočtové peníze MŽP).

Autorka argumentuje, že situace v nejvíce podpořených městech se nezlepšila, což dokládá výčtem hodnot malého počtu indikátorů (v porovnání s problémovými okruhy MA 21, kterých je 28, nebo jejími 9 součástmi, se tyto indikátory týkají pouze hodnot znečištění prostředí vybranými polutanty, kriminality a dopravní nehodovosti, a údajů o spokojenosti občanů s místním společenstvím, které jsou zpracovány samotnými koordinátory MA21 dotčených měst). Nejsou zohledněny vnější okolnosti – například data o spokojenosti spadají do dvou časových období: 2004‑2007, a 2008‑2010; v rámci druhého z nich se ekonomické podmínky zásadně zhoršily, což nepochybně mělo dopad například na indikátor spokojenosti občanů (ve sledovaných městech se snížil za toto období řádově o jednotky procent nebo dokonce zvýšil, což by mohlo být považováno spíše za úspěch). Je pro tento způsob argumentace typické, že k takto pouze výběrově předloženým „důkazům“ chybí navíc adekvátní literární metodická rešerše.

Závěry práce jsou velmi diskutabilní, a celý „výzkum“ tak dospěl k výsledkům, které jsou nedostatečně podložené, neodpovídají použité metodice, a nejsou tak obhajitelné a dále publikovatelné. V závěrečné kapitole se dále tvrdí:

„Na základě uvedených poznatků autorka odpovídá na otázku, zda výše veřejných prostředků vynaložených na podporu místních Agend 21 v municipalitách spadajících do kategorie B vede ke zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování bezpečnosti v daných městech a růstu spokojenosti občanů s životem ve městě negativně, neboť v porovnání s městy Kladno a Hradec Králové, jež nezískávají tak vysokou finanční podporu jako města řadící se do kategorie „B“, není evidentní rozdíl ve vývoji emisí škodlivých látek do ovzduší, dopravní nehodovosti, kriminality a spokojenosti občanů s životem ve městě. Ba naopak práce ukázala, že dle výsledků zvolených indikátorů se jako nejlepší ze zkoumaných měst jeví Hradec Králové. Navíc i města z kategorie „B“ mají dlouhodobě své velké problémy, které nejsou v souladu s některými body Agendy 21.“

Takto zúžená výzkumná otázka neodpovídá ani zadání práce, jejímž: „[c]ílem ... je analyzovat skutečný efekt vynaložených prostředků na podporu Místních Agend 21 v nejúspěšnějších municipalitách ČR z hlediska plnění kritérií místní Agendy 21.“. Neodpovídá ani názvu „Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních  Agend 21 v České republice“, který navíc operuje s pojmy v textu práce nedefinovanými (co se míní pojmem efektivita - jde o efektivitu ekonomickou, která zahrnuje externality, nebo se pojem používá v užším slova smyslu?)

Zdiskreditovat užitečnou práci mnoha lidí je snadné, ale vysoké školy by měly být filtrem, který závěry podobných pokusů nepustí do světa, do veřejné debaty. Rezignovat na objektivní pravdu, ke které lze metodicky dospět tak, aby byla obhajitelná před odborným pohledem i kritikou postavenou na etickém základě, je tedy přístup velmi pochybný, kterému by ovšem, dle našeho názoru, měly zabránit mechanismy kontroly kvality vědeckých výsledků. Zde se tak evidentně nestalo, a je otázkou, proč v tomto případě nebyl kritický pohled součástí procesu posuzování v žádné fázi tvorby odborného textu.

***

Přečtěte si dále posudek arch. Martina Říhy, který se týká článku Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních agend 21 v České republice:

1. Už v abstraktu je zakopán jeden ze psů, proč jde o bludy: MA 21 přeci není jen environmentálním programem – zabývá se všemi třemi pilíři udržitelnosti, tedy i ekonomickým a sociálním a jejich vzájemnou vyvážeností. Pokud by autorka vzala v potaz oněch 10 Aalborských závazků a k nim přiřazené dílčí otázky, kritéria a indikátory, teprve by se alespoň přiblížila potřebné komplexnosti hodnocení celého hnutí ZM a MA 21.  Kritérii úspěšnosti měst a spokojenosti jejich obyvatel s orgány samosprávy a státní správy nemohou být jen environmentální indikátory a už vůbec ne jen vybrané indikátory kvality ovzduší, protože to je právě jeden z jevů, které jsou více neži jiné ovlivňovány přesuny vzdušných mas nad územím a ovlivnění kvality ovzduší místními zdroji jen příspěvkem k rozhodujícímu pozadí, determinovanému většinou zdroji mimo hodnocené území. V Litoměřicích jsou to zdroje v SHP, SECHEZA Lovosice, cementárna Čížkovice a další - co z toho mohou ovlivnit litoměřičtí radní? V Kopřivnici je to spousta zdrojů v Ostravsko-karvínské průmyslové aglomeraci, v Chrudimi tranzitní doprava v kompetenci kraje a MD ČR, resp. ŘSD, což ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i druhé autorkou zvolené kriterium - bezpečnost a nehodovost na ulicích a silnicích. Tedy výběr kritérií zvolený pro hodnocení vlivu prostředků vložených do podpory municipalit na spokojenost občanů je zcela nevhodný!

2. Systémově vadné je i zvolení kritéria spokojenosti obyvatel k hodnocení účinnosti vynaložených prostředků revolvingového fondu MŽP. Zatímco pro nás je to jen dílčí kritérium orientované na spokojenost s prací radnic a tak jsou i orientované místní průzkumy, obecně je spokojenost obyvatel závislá na mnoha faktorech, které místní samospráva ani úřady ovlivnit nemohou. Do obecného hodnocení spokojenosti obyvatel se promítá celková ekonomická i politická situace celé země, vývoj mezd, míra nezaměstnanosti, rodinné poměry a životní úroveň, neovlivnitelné nebo jen z menší části ovlivnitelné místními „vládci“. Navíc je to indikátor poznamenaný obrovskou měrou subjektivity, okamžité nálady respondenta, tedy ukazatel nespolehlivý, který nemusí odpovídat ani ve větších a početnějších vzorcích objektivnímu vývoji ve městě v mnohých důležitých ukazatelích. Peníze z revolvingového fondu MŽP přeci nebyly určeny k „podplácení respondentů“ průzkumů, ale do konkrétních aktivit, zlepšujících něco ve městech pro jeho občany třeba nepřímo.

3. Práce ignoruje fakt, že v tom hnutí Zdravých měst a v MA 21 nejde o nějaký statický obraz „akce - odezva“ na srovnatelných vzorcích měst, mikroregionů a krajů, ale že při vstupu mají jednak města logicky nestejné startovací podmínky a hlavně - důležitější než absolutní hodnoty měřitelných indikátorů jsou spíše jejich vývoje v čase, tedy dynamika změn k lepšímu v tom, co může radnice a tamní občanská komunita reálně ovlivnit ve svých kompetencích a ve svých možnostech, včetně finančních. Zde se na spokojenosti občanů může pozitivně projevit např. zlepšená komunikace volených orgánů a úředníků města s občany, nevládkami a různými věkovými i zájmovými skupinami obyvatel, podnikatelů atd., k čemuž mohou přispět právě ty prostředky z revolvingového fondu MŽP, které jsou v porovnání s rozpočtem města třeba zanedbatelné, ale pomohou jim např. pořádat akce podporující tuto komunikaci a tím i spokojenost občanů, že se jich radnice ptá na názory a něco podle toho také dělá pro odstranění identifikovaných nedostatků. To se přeci vůbec nemusí týkat životního prostředí v úzkém slova smyslu, ale životních podmínek obecně, třeba příležitostí pro pestré volnočasové aktivity mládeže.

4. Zvolit jako srovnávací vzorky města Hradec Králové a Kladno je další přešlap. U Hradce Králové proto, že měl a má oproti městům obhajujícím kat. B nesrovnatelně lepší „startovací podmínky“ vlivem jeho dosažené velikosti a počtu obyvatel, tím i příspěvku na chod města ze státního rozpočtu, bohatosti občanského i technického vybavení, více než staletou prozíravou veřejnou správou a plánovitým urbánním rozvojem díky osvíceným zastupitelstvům od konce 19. století až do 2. světové války i po ní. Nikdy nemusel řešit nějaké závažné problémy vyplývající pro životní prostředí z jeho ekonomického profilu, z nerovnováhy počtu obyvatel v aktivním věku a počtu pracovních příležitostí, s kvalitou školství, zdravotní péče, obchodů a služeb všeho druhu i s ohledem na spádovou oblast. To nelze říci o řádově menších městech Kopřivnice, Vsetín, Chrudim či Litoměřice, závislých v mnohém na dojížďce a vyjížďce za prací, do škol, za vybaveností, tím méně o mikroregionu Drahanská vrchovina. Kladno je díky ukončení těžby uhlí a většiny železářské a ocelářské výroby rovněž nevhodný vzorek pro srovnání prostě proto, že blízkost Prahy dokázala vstřebat velkou část uvolněných pracovních sil a důsledky poklesu průmyslové výroby pro životní prostředí, kriminalitu a bezpečnost, které si autorka vybrala jako indikátory hodnocení pro spokojenost obyvatel, byly spíše pozitivní, ač ekonomicky a sociálně se jednalo o citelný propad.

5. Autorka ignoruje fakt, že o prostředky z revolvingového fondu mohly žádat i jiné municipality, pokud by o program projevily zájem a předložily stejně kvalitní projekty, na co je chtějí použít. Dostali je ti nejaktivnější a nejkreativnější, u nichž byla naděje, že to nebudou peníze „vyhozené oknem“ a vykázané jen na nějaké formální „plnění“. Koneckonců při obhajobách na místě musely předvést, za co je utratily pod veřejnou kontrolou. Co je na tom špatně? Mají se veřejné prostředky právě z tohoto omezeného fondu cpát těm horším a pasivním? Pozvedlo by je to, když nemají vlastní vůli se zlepšovat, srovnatelnou s těmi nejlepšími?

6. Také chaotický seznam použitých podkladů a literatury vypovídá o minimu systematičnosti a pochybném filosofickém základu celé práce, poznamenané spíše předem vloženému úmyslu celé toto snažení MŽP a NSZM napomoci kvalitě veřejné správy znectít, než se dobrat nějakých výsledků použitelných třeba ke skutečnému zlepšení účinnosti takto vkládaných prostředků. Namísto věcí pro hodnocená místa podstatných si autorka všímá neúměrně „politického bulváru“ z hašteření vládnoucích koalic na radnicích s opozicí.

7. Autorka také zcela ignoruje mezinárodní rozměr MA 21 a hnutí ZM a skutečnost, že se hodnocená města kat. B  za 24 let od šedi a všezahrnujícího průměru reálného socialismu dokázala dostat na úroveň, hodnocenou pozitivně i v evropském a světovém srovnání a že si vozí ocenění z celého světa.

***

Co na to říká Martin Říha závěrem? Zajímá jej, kdo byli oponenti této práce, kdo z nich něco ví o MA 21 a hnutí Zdravých měst a jak se to (ne-)promítlo do jejich oponentských posudků. Jak tvrdí: „Vypovídá to bohužel i o úrovni vedoucích pedagogů těchto prací.“

A co si můžeme pomyslet my ostatní? Je velmi smutné, že vysoké školy vstupují do debaty o (udržitelném) rozvoji naší společnosti s takovým kreditem.

***

K tématu jsme obdrželi ještě další názory:

Vyjádření Michala Petruse, vedoucího oddělení programů EU v odboru fondů EU MŽP.

Vyjádření dr. Martina Pěluchy z Vysoké školy ekonomické v Praze.



[1] velmi závažná tvrzení předkládá neadekvátním způsobem  - například nelze bez odkazu či důkazu tvrdit: „Jisté kauzy poukazují na existenci úplatkářství,...“ atd.

[2] „Z hlediska financování místní Agendy 21 práce poukazuje především na Revolvingový fond MŽP, v rámci něhož byly mj. vypsány tři výzvy zaměřené výhradně na podporu projektů souvisejících s MA21, a to částkou zhruba 45 mil. Kč. Databáze místních Agend 21 ve svých statistikách disponuje s téměř 150 municipalitami. Práce ukazuje na nerovnoměrné rozdělení finančních prostředků z RF MŽP, neboť pouze výše uvedeným šesti municipalitám spadajícím do kategorie „B“ plynulo jen z Revolvingového fondu celkem 15,5 mil. Kč. Znamená to, že právě oněch 6 „oblíbených“ municipalit, mezi něž patří i mikroregion Drahanská vrchovina, ale jeho finanční podporou se práce nezabývá, získalo celou třetinu z celkového objemu finančních prostředků.“

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>