Anketní otázka časopisu Envigogika.

Odpovídejte prosím formou krátkého komentáře. V případě, že Vaše odpověď je delší, zašlete ji prosím na adresu redakce. Vaše odpověď bude zveřejněna v rubrice Dopisy čtenářů. Děkujeme!

Lze hodnotit zaměření a obsah, odbornou úroveň, informačně-komunikační propojení atd.

Níže uvádíme odpovědi, které redakce obdržela od recenzentů časopisu do 15. prosince 2006.

Odpovědi

V souladu se svým profesním i zájmovým zaměřením sleduji hlavně odborná periodika přírodovědného charakteru, jakými jsou zejména Vesmír, Živa či Ochrana přírody. Všechna po své linii zásadně dobře podporují výchovně vzdělávací působení v duchu environmentální/ekologické výchovy. Časopis Ochrana přírody občas přináší i materiál teoreticko-metodického charakteru: škoda, že ne častěji. Občas se na toto téma snaží i vyvolat diskusi, která má však vesměs slabý ohlas i úroveň. Co v souboru našich periodik chybí, je opravdu seriózní naučně populární časopis o přírodě, jejím poznávání, významu pro člověka a společnost i ochraně, který by byl běžně k mání na novinových stáncích. Určité pokusy tu byly, vesměs však celkem neúspěšné: úroveň a obliba předválečné „Naší přírodou“ dosud předstižena (ba ani dosažena) nebyla. Existují i periodika zabývající se speciálně environmentální/ekologickou výchovou a vzděláváním: celostátní (Sisyfos) i regionální (například východočeský Ekoton). Ta však mají ponejvíce zpravodajský charakter. Skutečně odborné teoreticko-metodické periodikum (po vzoru zahraničních, např. v USA vydávané mezinárodní „Applied Environmental Education and Communication“) v tomto oboru chybí.

Jan Čeřovský

Univerzita Palackého – Přírodovědecká fakulta

-----------------------

V dané oblasti je problémem především velké množství informací distribuovaných volně (jsou například výsledkem výzkumu či jiné aktivity podpořené grantem, s povinností produkty co možná široce publikovat). Neexistuje měřítko jejich kvality – proces odborného posuzování či dialogu často chybí nebo je silně nedostatečný. To se týká hlavně výzkumů prováděných na zakázku – všemožných VaV či produktů účelově konstituovaných výzkumných ústavů rozličných ministerstev (Ministerstvo školství je v tomto ohledu spíš na černé špici). Nezávislý výzkum ve strategicky (politicky) důležitých oblastech, mezi něž rozhodně patří vzdělání a částečně i životní prostředí, prakticky neexistuje.

Na tento informační zmatek české časopisy navazují poměrně zdatně, přesto však jen v rámci svých možností. Pokud pěstují nezávislý pohled, je to většinou na úkor odborné kvality a naopak. Platí taky, že lepších výsledků lze dosáhnout v poměrně úzce zaměřené oblasti, kam se soustředí momentální pozornost určitého společenství. Výjimkou je Vesmír, který programově pokrývá širokou interdisciplinární oblast – i ten ale musí čerpat z toho, co už je jinde (s jistým záměrem a v rámci určité koncepce) vyzkoumáno. Takže i on by mohl na významné změny výzkumného prostředí doplatit.

Podle mého názoru tu chybí možnost ovlivňovat už samotný způsob kladení (výzkumných) otázek a současně sledovat kvalitu odpovědí v jednom médiu. Pokud by se to podařilo Envigogice, naplnila by svůj cíl. Bude to ale těžké – vzhledem k tomu, že je to cesta, jejíž směřování je nutně nejisté a výsledky nemusí být očekávané.

Jana Dlouhá

Univerzita Karlova – Centrum pro otázky životního prostředí

-----------------------

Bylo by nanejvýš vhodné, dobré a velmi potřebné, aby u nás byl časopis, v němž by se problematika ekologie rozebírala hluboce lidsky bez těch šílených vědecky nesrozumitelných konotací, které čtenáře vždy jen otráví. Musí to být křišťálově jasné a průhledné.

Anna Hogenová

Univerzita Karlova – Husitská teologická fakulta; Pedagogická fakulta

-----------------------

Zabývám se především pedagogickým konstruktivismem, teorií aktivního učení a rozvojem kritického myšlení a kritické gramotnosti. Jen díky tomu čas od času zabrouzdám na různá pole, kde se konstruktivistická pedagogika uplatňuje. Ekologická nebo environmentální výchova je jednou z takových oblastí. Nezabývám se jí ale tak soustředěně, abych měla dostatečný přehled o odborných publikacích a jejich slabinách. Znám časopisy určené učitelům základních nebo středních škol, jako je Bedrník nebo Geografické rozhledy, popř. periodika pro širší okruh čtenářů (Eko-ekologie a společnost, Ekolist, Sedmá generace). Předpokládám, že se ptáte na můj názor na odbornější tituly, ty ale neznám.

Hana Košťálová

Kritické myšlení o.s.

Kritické listy

-----------------------

Tiskoviny, které trpí principiálními nedostatky, nečtu, a otázku jsem proto schopna zodpovědět pouze nepřímo.

Chtěl-li by po mně někdo doporučit časopis týkající se vztahu člověka k přírodě či eko-výchovy, zjišťovala bych asi nejprve, oč mu jde konkrétně. Jednalo-li by se mu o aktuální informace z oblasti, odkázala bych jej na EkoList. Jednalo-li by se o učitele, doporučila bych Bedrník. A byl-li by dotyčný teoreticky založen a studijně naladěn, zmínila bych se o Envigogice.

Z periodik dotýkajících se alespoň tu a tam zmíněné oblasti, mám osobně nejraději Sedmou generaci a Vesmír. Sedmou generaci zejména pro její sociologicko-psychologický přínos, Vesmír zvláště pro široký záběr a transdisciplinární pojetí. Sympatická mi je zde též ochota čtenářů a redakce k polemikám. Na Sedmé generaci mi je milé, že vychází na recyklovaném papíře, na druhé straně však přiznávám, že mám Vesmír ráda i pro jeho grafické kvality: skrze fotografie nám zprostředkovává pohledy do vzdálených ekosystémů, odhaluje mikro- i makrosvět a umožňuje nám obdivovat krásy živočichů a rostlin, které bychom bez něj možná nikdy nespatřili. Poučná jsou zde též schémata a grafy, do značné míry též umožněná právě neekologickým křídovým papírem.

Nad některými články zmíněných odbornějších periodik si občas říkám, že bych uvítala vyšší odbornou i stylistickou kvalitu příspěvků. To však nemíním jako kritiku redakcí, ale spíše jako výzvu faktickým i potenciálním přispěvatelům.

Ze společenského hlediska vnímám jako zásadní nedostatek to, že problematika vztahu člověka k prostředí má malou popularitu. Ani to však není kritika redakcí zmíněných časopisů – leda snad jejich marketingu – ale hlavně deníků a dalším médií, jež se zabývají občanskými, politickými a vůbec všelidskými tématy.

Pavla Koucká

Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta

-----------------------

Schází opravdu odborné periodikum typu Environmental Values, nebo dřívější Ecumene, kde by se ve větším rozsahu diskutovaly vůbec ideje, případně historické souvislosti, vztahu k životnímu prostředí, krajině či ochraně přírody. Schází to i jako jakýsi „nástroj“ dalšího vzdělávání a výchovy i samotných ochranářů či kompetentních úředníků.

Karel Stibral

Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta

Masarykova Univerzita – Fakulta sociálních studií

-----------------------

Českých odborných periodik je málo a velmi podléhají lobbyingu nejrůznějších skupin, od firem zabývajících se přetvářením krajiny (často pod hlavičkou zlepšení ekologické situace, i když jde spíše o další ničení krajiny; viz rekultivace), po profesionální proroky ekologické katastrofy. Neprofesionalita a opakování informací získaných z propagačních materiálů příslušných skupin namísto analýz založených na skutečném výzkumu.

David Štorch

Univerzita Karlova – Centrum pro teoreticka studia