TY - JOUR AU - Dlouhá, Jana PY - 2016/12/30 Y2 - 2024/03/28 TI - Editorial 2016/XI/2 JF - Envigogika JA - Envigogika VL - 11 IS - 2 SE - Úvodník DO - 10.14712/18023061.538 UR - https://envigogika.czp.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/538 SP - AB - <p>Vážení čtenáři,</p><p>po druhé v tomto roce 2016 Vám přinášíme soubor článků o environmentální výchově a příbuzných otázkách. Texty publikované v novém čísle Envigogiky vychází z různých pohledů a přístupů svých autorů, všechny ale svědčí o potřebě určitého zanícení. V hlubším, zaujatějším pohledu se teprve ukazují nečekané souvislosti, otevírají nové možnosti. Vidíme zde, že environmentální výchova může být čistou vodou proudící v korytech suchopárných didaktických teorií; a každá rutina jí naopak škodí. Je potřeba se umět čerstvě dívat, hodnotit, a také nově spatřené bránit před nároky všední každodennosti, která uspává naši ostražitost. Bez soustavné obnovy a konfrontace našeho pohledu se skutečností, či s pohledy odlišnými, lze snadno podlehnout manipulaci a různým typům ideologie, které ohrožují přirozený svět člověka i jeho lidské určení.</p><p>Co otevírá tyto nové pohledy v tomto čísle; kdo zde přináší argumenty na podporu přístupů, jež jsou asi nějakým omylem pokládány za alternativní? <a href="/index.php/Envigogika/article/view/529"> Monika Janáková se věnuje konceptu permakultury </a> a zkoumá jej ve vztahu k etablovaným teoriím environmentální výchovy. Její přehledová studie, vycházející z četných domácích i zahraničních zdrojů, vymezuje tento koncept spíše jako nástroj pro praxi, který může sloužit například k lepšímu využití zahrad ve výuce. Autorka dochází k závěru, že tento (permakulturní) úhel pohledu by ale mohl být užitečný i jinde, třeba pro podporu místně zakotveného nebo zkušenostního učení. To by právě mohl odhalit teoretický výzkum, který v této oblasti prozatím chybí.</p><p>Kromě potřeby teorií, které by mimo jiné osvětlovaly souvislost mezi předmětem (obsahem) učení a použitými metodami, je také nutné se zabývat výsledky takového působení. Jak rozvíjet vztah k přírodě a vědět, že zvolené postupy byly účinné? Tuto otázku si klade <a href="/index.php/Envigogika/article/view/514"> Silvie Svobodová a Roman Kroufek, kteří se věnují třem aspektům environmentální gramotnosti </a> : <em>proenvironmentálním postojům</em>,<em>odhodlání k environmentálnímu jednání</em> a <em>reálnému environmentálně odpovědnému chování</em> v běžných životních situacích. Exaktními metodami zjišťují vzájemný vztah mezi těmito složkami a sledují působení dalších faktorů, například pohlaví a věku. Dochází k zajímavým závěrům především ohledně <em>vůle aktivně jednat ve prospěch životního prostředí</em>. Podobným směrem se ubírá <a href="/index.php/Envigogika/article/view/533"> Jan Činčera a Jakub Holec – analýzou více než 70 studií dokládají obecné přínosy terénních programů formálního vzdělávání </a> , a zkoumají také jejich dopad na žákovské znalosti, postoje, dovednosti, přesvědčení a chování. Vidíme tak, že terénní výuka je přínosná, u nás však není příliš rozšířená především kvůli předsudkům ze strany učitelů a vedení školy. To by mohlo překonat propojení výuky v učebně a v terénu, tzv. „rozmazaný“ přístup, který autoři doporučují. Možnostem vzdělávacích pobytů v přírodě se věnuje také článek <a href="/index.php/Envigogika/article/view/534"> <em>Centra environmentálního vzdělávání z pohledu učitelů</em> Jana Činčery a Filipa Havlíčka </a> , který ukazuje důvody pro volbu služeb těchto Center ze strany učitelů. Učitelé obecně považují úroveň nabízených programů za velmi kvalitní; do spektra poptávaných služeb spadají především krátké programy, které si učitelé vybírají na základě dobré zkušenosti, ceny a vzdálenosti. Nakonec, v anglickém textu tohoto čísla, píší <a href="/index.php/Envigogika/article/view/518"> Michal Frainšic, Ivana Turčová a Andrew John Martin o českých letních táborech </a> , které u nás mají dlouholetou tradici a mohly by inspirovat i programy zahraniční. Fenomén letních táborů je unikátní především z hlediska podmínek přípravy tábora a organizace jeho programu, který zařazuje turistiku, hry a aktivity v přírodě. Zásadní roli zde hrají kvalifikovaní, zkušení a vnitřně motivovaní vedoucí, kteří pracují dobrovolně a v jednoduchých podmínkách obvykle připravují jeden dvou- až třítýdenní tábor celý rok. Odměnou jim je vědomí, že pobyt a pohyb venku pomáhá dětem si vytvářet kladný vztah k přírodě.</p><p>V inspirativním textu se <a href="/index.php/Envigogika/article/view/535"> Valerián Franc zamýšlí nad předpoklady k učitelskému povolání v oboru biologie </a> : na základě svých dlouholetých zkušeností se domýšlí, že některým adeptům ani jejich znalosti nepomohou překonávat odpor k některým živočichům a „nečistému“ přírodnímu prostředí obecně. Protože pak nedokáží se svými žáky sdílet bezvýhradnou lásku k přírodě, na které je založena schopnost trpělivě pozorovat její děje, neměli by na učitelské povolání nejspíš vůbec aspirovat. Uzavíráme novoročním pojednáním o Pavlově kázání v Aténách – <a href="/index.php/Envigogika/article/view/537"> Jiří Nečas se věnuje nejen obsahu biblického sdělení </a> , ale i jeho didaktické stránce. Vidíme, že (také) zde je důležitá opravdovost, nikoli kvantitativní ukazatele myšlenkového obratu.</p><p>Příjemné čtení vám za redakci Envigogiky přeje</p><p>Jana a Jirka Dlouzí</p> ER -