Na cestě k biocentrismu

Pavla Koucká
Recenze projektu Výzkum odcizování člověka přírodě. In: Maarek Franěk: Děti a město

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Na cestě k biocentrismu

2006-12-12 15:59:16

Pavla Koucká

Recenze projektu Výzkum odcizování člověka přírodě.
In: Děti a město, http://www.detiamesto.cz/, Marek Franěk

Je člověk pánem přírody, nebo je jejím správcem, partnerem, či je jen prostou součástí? Jak to cítí naši současníci? Mění se jejich postoje? Výzkum antropocentrických a biocentrických postojů k přírodě v české populaci, provedený Markem Fraňkem v rámci grantového projektu Výzkum odcizení člověka přírodě (www.detiamesto.cz) odpovídá na tyto otázky.

V úvodu se Franěk zabývá různými koncepty environmentálních postojů a historií jejich měření. Zmiňuje škály New Environmental Paradigm (NEP) a její přepracovanou verzi zvanou New Ecological Paradigm a uvádí stručné závěry, ke kterým odborníci na základě jejich použití dospěli. Je příjemné číst o výsledcích nedávných výzkumů provedených ve státech severní a západní Evropy a v USA. Ukazují totiž, že postoje lidí se postupně přesouvají od antropocentrických směrem k biocentrickým. „Panský“ postoj je prý již opouštěn.

K vlastnímu výzkumu autor použil dotazník van den Bornové, který vychází ze  zmíněných škál, nicméně je zaměřen poněkud více na hlubší individuální vztah k přírodě.Dotazník distribuovali studenti Univerzity Hradec Králové v místě svého bydliště. Výsledky získané na souboru 610 respondentů pak Franěk porovnává s tím, co zjistila van den Bornová na reprezentativním vzorku nizozemské populace. Souhlas s jednotlivými položkami svědčí podle Fraňka buď o panském postoji, nebo o postoji strážce, partnera, romantického partnera či participanta. Autor provádí i faktorovou analýzu položek.

Zajímavé mi přišlo například to, že Češi na rozdíl od Holanďanů odpovídali více v souladu se strážcovským postojem a méně s postojem panským – což hovoří o proenvironmentálnějším postoji Čechů. Ve výrocích odpovídajících postoji participant tomu však bylo opačně. Stupeň souhlasu s nimi byl výrazně vyšší v nizozemském vzorku.

Zmíněný Fraňkův výzkum mi přišel zajímavý, relevantní, aktuální a dobře sepsaný. Dovolím si jen pár puntičkářských námitek:

  • Nejsem si jistá, zda bylo potřeba uvádět všechny položky původní i rozšířené verze NEP. Nicméně pokud je již autor uvést chtěl, měl je dle mého názoru přeložit. Je-li práce psána česky, nechť je psána česky celá.
  • Též kategorii vztahu participant bych doporučovala přeložit.
  • Předpokládám, že van den Bornová svůj dotazník nějak nazvala – a tak bych jej raději uváděla pod (přeloženým) názvem, tím spíš, že NEP je uváděn též pod svým názvem a nikoli jako „dotazník Dunlapa a van Liereho“ či v přepracované podobě jako „dotazník Dunlapa a kol.“
  • V popisu výzkumného vzorku bych uvítala zprávu (a posléze diskusi) o tom, studenti jakého oboru dotazník distribuovali. Lze se zde totiž domnívat, že studenti např. „finančního managementu“ budou mít tendenci distribuovat dotazník osobám s jiným náhledem na zkoumaný fenomén než např. studenti „systematické biologie a ekologie“.
  • Též by podle mě stálo za to zmínit se o výběru nizozemského vzorku a v diskusi se věnovat tomu, do jaké míry jsou získané rozdíly skutečně dané národností a do jaké míry mohou odrážet jiné rozdíly mezi oběma výzkumnými vzorky.
  • V závěru uvedený soud, že strážce „nesouhlasí s tím, že by lidé a příroda měli stejnou cenu, člověk a jeho rozumně prosazované zájmy jsou podle tohoto pohledu přece jen důležitější“ dle mého názoru nevyplývá z reakcí na položky uvedené jako odpovídající postoji strážce, ale z odpovědí na položky 9. a 10. (zahrnuté pod postoj partner). Z čeho autor usuzuje, že strážce považuje člověka za nadřazeného přírodě? Korelovaly snad reakce na položky 5–8 a položky 9–10 negativně?
  • I ústní sdělení by měla být citována dle pravidel.

Považuji za vhodné se s Fraňkovou studií seznámit. Je zajímavá, kvalitně provedená a vyvážená. Navazuje na dosavadní výzkumy a přináší nové, věrohodné poznatky. Zároveň autor udržuje přímou myšlenkovou linii, nezabíhá do nepodstatností a dokáže se nad problémem relevantně zamýšlet. A ještě jedna příjemná okolnost: výzkum dokonce vyznívá mírně optimisticky. Potěšilo mě, že si našinci uvědomují ohrožení přírody. Nemyslí si, že s ní člověk může bezohledně nakládat podle vlastních zájmů, a soudí, že příroda má cenu pro sebe samu. Otázkou je, proč se tyto zjištěné postoje v praxi příliš neprojevují. Možná nám odpoví další výzkum.

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)