Současná podoba environmentální výchovy a její potenciál v ovlivňování environmentálního uvědomění žáků

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.632

Klíčová slova:

environmentální vzdělávání, environmentální výchova, environmentální uvědomění, proenvironmentální chování, Teorie plánovaného chování

Abstrakt

Článek představuje výsledky výzkumu, který se zabýval analýzou environmentálního vzdělávání žáků středních škol s důrazem na prozkoumání faktorů ovlivňujících pro-environmentální chování. Výzkum využívá model sestavený na základě metody TPB (Theory of Planned Behavior) a metody NAM (Norm Activation Model). Z analýzy je patrné, že značná část žáků považuje současnou environmentální výchovu za nedostatečnou. Nejčastějším zdrojem informací se v oblasti environmentálního vzdělávání stává pro žáky internet a sociální sítě. Stěžejním determinantem pro-environmentálního chování jsou dle výsledků výzkumu postoje a normy respondentů, které je možné v rámci environmentálního vzdělávání ovlivnit skrze budování povědomí o důsledcích chování. Článek se také vzhledem k odlišným výsledkům jednotlivých zahraničních studií obdobného zaměření zamýšlí nad důležitostí lokálního výzkumu v oblasti rozvoje environmentálního vzdělávání, který je v oblasti analýzy determinantů environmentálního uvědomění stále na samém začátku.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Biografie autora

Eliška Sokolíková, Univerzita Karlova

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Jan Andreska, Charles University

Pedagogická fakulta UK

Reference

Ajzen, I. (1991). The theory of planned behavior. Organizational behavior and human decision pro-cesses, 50(2), 179-211. . https://doi.org/10.1016/0749-5978(91)90020-T

Arı, E., & Yılmaz, V. (2017). Effects of environmental illiteracy and environmental awareness among middle school students on environmental behavior. Environment, development and sustainabili-ty, 19(5), 1779-1793 https://doi.org/10.1007/s10668-016-9826-3

Ärlemalm-Hagsér, E. (2013). Respect for Nature--A Prescription for Developing Environmental Awareness in Preschool. Center for Educational Policy Studies Journal, 3(1), 25-44. https://eric.ed.gov/?id=EJ1129478

Bai, L., Sze, N. N., Liu, P., & Haggart, A. G. (2020). Effect of environmental awareness on electric bicycle users’ mode choices. Transportation research part D: transport and environment, 82, 102320. https://doi.org/10.1016/j.trd.2020.102320

Bell, A. C., & Dyment, J. E. (2008). Grounds for health: the intersection of green school grounds and health‐promoting schools. Environmental Education Research, 14(1), 77-90. https://doi.org/10.1080/13504620701843426

Çokçaliskan, H., & Çelik, Ö. (2017). Investigation of Pre-Service Classroom Teachers' Environmental Awareness and Attitudes. International Electronic Journal of Environmental Education, 7(2), 73-83. https://eric.ed.gov/?id=EJ1180988

Činčera, J. (2005). Environmentální výchova. Ale jaká?. Pedagogická orientace, 15(3), 17-24. https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1029

Činčera, J. (2017). Environmentální výchova jako průřezové téma: Podkladová studie. Praha: NÚV.

Činčera, J., Kroufek, R. (2021). Metodika hodnocení environmentální gramotnosti žáků.

Činčera, J., Kulich, J., & Gollová, D. (2009). Efektivita, evaluace a podpora programů environmentální výchovy. Envigogika, 4(2). https://doi.org/10.14712/18023061.39

De Leeuw, A., Valois, P., Ajzen, I., & Schmidt, P. (2015). Using the theory of planned behavior to identify key beliefs underlying pro-environmental behavior in high-school students: Implications for educational interventions. Journal of environmental psychology, 42, 128-138. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2015.03.005

Dyment, J. E. (2005). Green school grounds as sites for outdoor learning: Barriers and oppor-tunities. International Research in Geographical & Environmental Education, 14(1), 28-45. https://doi.org/10.1080/09500790508668328

Emekci, S. (2019). Green consumption behaviours of consumers within the scope of TPB. Journal of Consumer Marketing. https://doi.org/10.1108/JCM-05-2018-2694

Emel, O. B., Ozdilek, H. G., & YALCIN-OZDILEK, S. (2015). The short term effectiveness of an out-door environmental education on environmental awareness and sensitivity of in-service tea-chers. International Electronic Journal of Environmental Education, 5(1), 1-19. https://doi.org/10.18497/iejee-green.03640

Esfandiar, K., Dowling, R., Pearce, J., & Goh, E. (2020). Personal norms and the adoption of pro-environmental binning behaviour in national parks: An integrated structural model approach. Journal of Sustainable Tourism, 28(1), 10-32. https://doi.org/10.1080/09669582.2019.1663203

Ewert, A., Place, G., & Sibthorp, J. (2005). Early-life outdoor experiences and an individual's environ-mental attitudes. Leisure Sciences, 27(3), 225-239. https://doi.org/10.1080/01490400590930853

Fornell, C., & Larcker, D. F. (1981). Evaluating structural equation models with unobservable variables and measurement error. Journal of marketing research, 18(1), 39-50. https://doi.org/10.1177%2F002224378101800104

Fu, L., Sun, Z., Zha, L., Liu, F., He, L., Sun, X., & Jing, X. (2020). Environmental awareness and pro-environmental behavior within china’s road freight transportation industry: Moderating role of per-ceived policy effectiveness. Journal of Cleaner Production, 252, 119796. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2019.119796

Gleason, B., & Von Gillern, S. (2018). Digital citizenship with social media: Participatory practices of teaching and learning in secondary education. Journal of Educational Technology & Society, 21(1), 200-212. http://www.jstor.org/stable/26273880

Greaves, M., Zibarras, L. D., & Stride, C. (2013). Using the theory of planned behavior to explore environmental behavioral intentions in the workplace. Journal of Environmental Psychology, 34, 109-120. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2013.02.003

Hair Jr, J. F., Hult, G. T. M., Ringle, C. M., & Sarstedt, M. (2021). A primer on partial least squares structural equation modeling (PLS-SEM). Sage publications.

Hair, J. F., Risher, J. J., Sarstedt, M., & Ringle, C. M. (2019). When to use and how to report the results of PLS-SEM. European business review. https://doi.org/10.1108/EBR-11-2018-0203

Hofstede, G. (2001). Culture's consequences: Comparing values, behaviors, institutions and organi-zations across nations. Sage publications.

Chawla, L. (1998). Significant life experiences revisited: A review of research on sources of environ-mental sensitivity. The Journal of environmental education, 29(3), 11-21. https://doi.org/10.1080/00958969809599114

Chen, Y. (2020). An investigation of the influencing factors of Chinese WeChat users’ environmental information-sharing behavior based on an integrated model of UGT, NAM, and TPB. Sustainability, 12(7), 2710. https://doi.org/10.3390/su12072710

Long, Z., Wang, S., Gu, X., Sun, Y., Yu, J., & Yang, J. (2020, February). Comparative Analysis of Adult and Adolescent Environmental Awareness and Intervention of Adolescent Environmental Awareness. In IOP Conference Series: Earth and Environmental Science (Vol. 446, No. 3, p. 032070). IOP Publishing. http://doi.org/10.1088/1755-1315/446/3/032070

Matějček, T., & Bartoš, J. (2012). Environmentální gramotnost učitelů a studentů učitel-ství. Envigogika, 7(2). https://doi.org/10.14712/18023061.75

Nagra, V. (2010). Environmental education awareness among school teachers. The Environmenta-list, 30(2), 153-162. https://doi.org/10.1007/s10669-010-9257-x

Niaura, A. (2013). Using the theory of planned behavior to investigate the determinants of environ-mental behavior among youth. Environmental Research, Engineering and Management, 63(1), 74-81. https://doi.org/10.5755/j01.erem.63.1.2901

Nisbet, E. K., Zelenski, J. M., & Murphy, S. A. (2009). The nature relatedness scale: Linking individua-ls' connection with nature to environmental concern and behavior. Environment and behavior, 41(5), 715-740. https://doi.org/10.1177%2F0013916508318748

Park, J., & Ha, S. (2014). Understanding consumer recycling behavior: Combining the theory of plan-ned behavior and the norm activation model. Family and consumer sciences research journal, 42(3), 278-291. https://doi.org/10.1111/fcsr.12061

Petrović, N., Petrović, D., Jeremić, V., Milenković, N., & Ćirović, M. (2012). Possible educational use of Facebook in higher environmental education. ICICTE 2012 proceedings, 355-362. http://www.icicte.org/Proceedings2012/Papers/09-1-Petrovic.pdf

Poškus, M. S. (2018). Investigating pro-environmental behaviors of Lithuanian university stu-dents. Current psychology, 37(1), 225-233. https://doi.org/10.1007/s12144-016-9506-3

Rustam, A., Wang, Y., & Zameer, H. (2020). Environmental awareness, firm sustainability exposure and green consumption behaviors. Journal of Cleaner Production, 268, 122016. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2020.122016

Situmorang, R. P., & Tarigan, S. D. (2018). Cultivating students’ environmental awareness by creating bottle garden in school: A qualitative study. JPBI (Jurnal Pendidikan Biologi Indonesia), 4(3), 263-270. https://doi.org/10.22219/jpbi.v4i3.6785

Sokolíková, E. (2019). Srovnání environmentálního uvědomění žáků z tradičních a alternativních základních škol. (Diplomová práce, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta). https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/111100

Straková, J., Simonová, J., & Soukup, P. (2021). Vliv akademického optimismu na výsledky žáků středních škol. Orbis scholae, 14(3), 73-92. https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=945926

Sukma, E., Ramadhan, S., & Indriyani, V. (2020, March). Integration of environmental education in elementary schools. In Journal of Physics: Conference Series (Vol. 1481, No. 1, p. 012136). IOP Pu-blishing. http://doi.org/10.1088/1742-6596/1481/1/012136

Svobodová, S. (2018). Konativní dimenze environmentální gramotnosti českých a slovenských žáků 2. stupně ZŠ. Envigogika, 13(2). https://doi.org/10.14712/18023061.578

Svobodová, S., & Kroufek, R. (2018). Možnosti využití škály MSELS pro testování environmentální gramotnosti na základních školách v České republice. Scientia in educatione, 9(2), 80-101. https://doi.org/10.14712/18047106.1210

Wang, S., Wang, J., Zhao, S., & Yang, S. (2019). Information publicity and resident’s waste separati-on behavior: An empirical study based on the norm activation model. Waste management, 87, 33-42. https://doi.org/10.1016/j.wasman.2019.01.038

Wihardjo, S. D., Hartati, S., Nurani, Y., & Sujarwanta, A. (2017). The effects of green schooling know-ledge level and intensity of parental guidance on the environmental awareness of the early age stu-dent. Educational Research and Reviews, 12(5), 251-257. https://doi.org/10.5897/ERR2015.2608

Xu, L., Prybutok, V., & Blankson, C. (2018). An environmental awareness purchasing intention mo-del. Industrial Management & Data Systems. https://doi.org/10.1108/IMDS-12-2017-0591

Yang, M. X., Tang, X., Cheung, M. L., & Zhang, Y. (2021). An institutional perspective on consumers' environmental awareness and pro‐environmental behavioral intention: Evidence from 39 coun-tries. Business Strategy and the Environment, 30(1), 566-575. https://doi.org/10.1002/bse.2638

Zhongguo, T. (2004). Establishing "green schools" and enhancing teachers and students' environmen-tal awareness. Chinese Education & Society, 37(3), 94-96. https://doi.org/10.1080/10611932.2004.11031640

Stahování

Publikováno

30. 12. 2021

Jak citovat

Sokolíková, E., & Andreska, J. (2021). Současná podoba environmentální výchovy a její potenciál v ovlivňování environmentálního uvědomění žáků. Envigogika, 16(2). https://doi.org/10.14712/18023061.632