Současná podoba environmentální výchovy a její potenciál v ovlivňování environmentálního uvědomění žáků
Obsah hlavního článku
Abstrakt
Článek představuje výsledky výzkumu, který se zabýval analýzou environmentálního vzdělávání žáků středních škol s důrazem na prozkoumání faktorů ovlivňujících pro-environmentální chování. Výzkum využívá model sestavený na základě metody TPB (Theory of Planned Behavior) a metody NAM (Norm Activation Model). Z analýzy je patrné, že značná část žáků považuje současnou environmentální výchovu za nedostatečnou. Nejčastějším zdrojem informací se v oblasti environmentálního vzdělávání stává pro žáky internet a sociální sítě. Stěžejním determinantem pro-environmentálního chování jsou dle výsledků výzkumu postoje a normy respondentů, které je možné v rámci environmentálního vzdělávání ovlivnit skrze budování povědomí o důsledcích chování. Článek se také vzhledem k odlišným výsledkům jednotlivých zahraničních studií obdobného zaměření zamýšlí nad důležitostí lokálního výzkumu v oblasti rozvoje environmentálního vzdělávání, který je v oblasti analýzy determinantů environmentálního uvědomění stále na samém začátku.
Stažení
Metriky
Podrobnosti článku
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Reference
Ajzen, I. (1991). The theory of planned behavior. Organizational behavior and human decision pro-cesses, 50(2), 179-211. . https://doi.org/10.1016/0749-5978(91)90020-T
Arı, E., & Yılmaz, V. (2017). Effects of environmental illiteracy and environmental awareness among middle school students on environmental behavior. Environment, development and sustainabili-ty, 19(5), 1779-1793 https://doi.org/10.1007/s10668-016-9826-3
Ärlemalm-Hagsér, E. (2013). Respect for Nature--A Prescription for Developing Environmental Awareness in Preschool. Center for Educational Policy Studies Journal, 3(1), 25-44. https://eric.ed.gov/?id=EJ1129478
Bai, L., Sze, N. N., Liu, P., & Haggart, A. G. (2020). Effect of environmental awareness on electric bicycle users’ mode choices. Transportation research part D: transport and environment, 82, 102320. https://doi.org/10.1016/j.trd.2020.102320
Bell, A. C., & Dyment, J. E. (2008). Grounds for health: the intersection of green school grounds and health‐promoting schools. Environmental Education Research, 14(1), 77-90. https://doi.org/10.1080/13504620701843426
Çokçaliskan, H., & Çelik, Ö. (2017). Investigation of Pre-Service Classroom Teachers' Environmental Awareness and Attitudes. International Electronic Journal of Environmental Education, 7(2), 73-83. https://eric.ed.gov/?id=EJ1180988
Činčera, J. (2005). Environmentální výchova. Ale jaká?. Pedagogická orientace, 15(3), 17-24. https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1029
Činčera, J. (2017). Environmentální výchova jako průřezové téma: Podkladová studie. Praha: NÚV.
Činčera, J., Kroufek, R. (2021). Metodika hodnocení environmentální gramotnosti žáků.
Činčera, J., Kulich, J., & Gollová, D. (2009). Efektivita, evaluace a podpora programů environmentální výchovy. Envigogika, 4(2). https://doi.org/10.14712/18023061.39
De Leeuw, A., Valois, P., Ajzen, I., & Schmidt, P. (2015). Using the theory of planned behavior to identify key beliefs underlying pro-environmental behavior in high-school students: Implications for educational interventions. Journal of environmental psychology, 42, 128-138. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2015.03.005
Dyment, J. E. (2005). Green school grounds as sites for outdoor learning: Barriers and oppor-tunities. International Research in Geographical & Environmental Education, 14(1), 28-45. https://doi.org/10.1080/09500790508668328
Emekci, S. (2019). Green consumption behaviours of consumers within the scope of TPB. Journal of Consumer Marketing. https://doi.org/10.1108/JCM-05-2018-2694
Emel, O. B., Ozdilek, H. G., & YALCIN-OZDILEK, S. (2015). The short term effectiveness of an out-door environmental education on environmental awareness and sensitivity of in-service tea-chers. International Electronic Journal of Environmental Education, 5(1), 1-19. https://doi.org/10.18497/iejee-green.03640
Esfandiar, K., Dowling, R., Pearce, J., & Goh, E. (2020). Personal norms and the adoption of pro-environmental binning behaviour in national parks: An integrated structural model approach. Journal of Sustainable Tourism, 28(1), 10-32. https://doi.org/10.1080/09669582.2019.1663203
Ewert, A., Place, G., & Sibthorp, J. (2005). Early-life outdoor experiences and an individual's environ-mental attitudes. Leisure Sciences, 27(3), 225-239. https://doi.org/10.1080/01490400590930853
Fornell, C., & Larcker, D. F. (1981). Evaluating structural equation models with unobservable variables and measurement error. Journal of marketing research, 18(1), 39-50. https://doi.org/10.1177%2F002224378101800104
Fu, L., Sun, Z., Zha, L., Liu, F., He, L., Sun, X., & Jing, X. (2020). Environmental awareness and pro-environmental behavior within china’s road freight transportation industry: Moderating role of per-ceived policy effectiveness. Journal of Cleaner Production, 252, 119796. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2019.119796
Gleason, B., & Von Gillern, S. (2018). Digital citizenship with social media: Participatory practices of teaching and learning in secondary education. Journal of Educational Technology & Society, 21(1), 200-212. http://www.jstor.org/stable/26273880
Greaves, M., Zibarras, L. D., & Stride, C. (2013). Using the theory of planned behavior to explore environmental behavioral intentions in the workplace. Journal of Environmental Psychology, 34, 109-120. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2013.02.003
Hair Jr, J. F., Hult, G. T. M., Ringle, C. M., & Sarstedt, M. (2021). A primer on partial least squares structural equation modeling (PLS-SEM). Sage publications.
Hair, J. F., Risher, J. J., Sarstedt, M., & Ringle, C. M. (2019). When to use and how to report the results of PLS-SEM. European business review. https://doi.org/10.1108/EBR-11-2018-0203
Hofstede, G. (2001). Culture's consequences: Comparing values, behaviors, institutions and organi-zations across nations. Sage publications.
Chawla, L. (1998). Significant life experiences revisited: A review of research on sources of environ-mental sensitivity. The Journal of environmental education, 29(3), 11-21. https://doi.org/10.1080/00958969809599114
Chen, Y. (2020). An investigation of the influencing factors of Chinese WeChat users’ environmental information-sharing behavior based on an integrated model of UGT, NAM, and TPB. Sustainability, 12(7), 2710. https://doi.org/10.3390/su12072710
Long, Z., Wang, S., Gu, X., Sun, Y., Yu, J., & Yang, J. (2020, February). Comparative Analysis of Adult and Adolescent Environmental Awareness and Intervention of Adolescent Environmental Awareness. In IOP Conference Series: Earth and Environmental Science (Vol. 446, No. 3, p. 032070). IOP Publishing. http://doi.org/10.1088/1755-1315/446/3/032070
Matějček, T., & Bartoš, J. (2012). Environmentální gramotnost učitelů a studentů učitel-ství. Envigogika, 7(2). https://doi.org/10.14712/18023061.75
Nagra, V. (2010). Environmental education awareness among school teachers. The Environmenta-list, 30(2), 153-162. https://doi.org/10.1007/s10669-010-9257-x
Niaura, A. (2013). Using the theory of planned behavior to investigate the determinants of environ-mental behavior among youth. Environmental Research, Engineering and Management, 63(1), 74-81. https://doi.org/10.5755/j01.erem.63.1.2901
Nisbet, E. K., Zelenski, J. M., & Murphy, S. A. (2009). The nature relatedness scale: Linking individua-ls' connection with nature to environmental concern and behavior. Environment and behavior, 41(5), 715-740. https://doi.org/10.1177%2F0013916508318748
Park, J., & Ha, S. (2014). Understanding consumer recycling behavior: Combining the theory of plan-ned behavior and the norm activation model. Family and consumer sciences research journal, 42(3), 278-291. https://doi.org/10.1111/fcsr.12061
Petrović, N., Petrović, D., Jeremić, V., Milenković, N., & Ćirović, M. (2012). Possible educational use of Facebook in higher environmental education. ICICTE 2012 proceedings, 355-362. http://www.icicte.org/Proceedings2012/Papers/09-1-Petrovic.pdf
Poškus, M. S. (2018). Investigating pro-environmental behaviors of Lithuanian university stu-dents. Current psychology, 37(1), 225-233. https://doi.org/10.1007/s12144-016-9506-3
Rustam, A., Wang, Y., & Zameer, H. (2020). Environmental awareness, firm sustainability exposure and green consumption behaviors. Journal of Cleaner Production, 268, 122016. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2020.122016
Situmorang, R. P., & Tarigan, S. D. (2018). Cultivating students’ environmental awareness by creating bottle garden in school: A qualitative study. JPBI (Jurnal Pendidikan Biologi Indonesia), 4(3), 263-270. https://doi.org/10.22219/jpbi.v4i3.6785
Sokolíková, E. (2019). Srovnání environmentálního uvědomění žáků z tradičních a alternativních základních škol. (Diplomová práce, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta). https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/111100
Straková, J., Simonová, J., & Soukup, P. (2021). Vliv akademického optimismu na výsledky žáků středních škol. Orbis scholae, 14(3), 73-92. https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=945926
Sukma, E., Ramadhan, S., & Indriyani, V. (2020, March). Integration of environmental education in elementary schools. In Journal of Physics: Conference Series (Vol. 1481, No. 1, p. 012136). IOP Pu-blishing. http://doi.org/10.1088/1742-6596/1481/1/012136
Svobodová, S. (2018). Konativní dimenze environmentální gramotnosti českých a slovenských žáků 2. stupně ZŠ. Envigogika, 13(2). https://doi.org/10.14712/18023061.578
Svobodová, S., & Kroufek, R. (2018). Možnosti využití škály MSELS pro testování environmentální gramotnosti na základních školách v České republice. Scientia in educatione, 9(2), 80-101. https://doi.org/10.14712/18047106.1210
Wang, S., Wang, J., Zhao, S., & Yang, S. (2019). Information publicity and resident’s waste separati-on behavior: An empirical study based on the norm activation model. Waste management, 87, 33-42. https://doi.org/10.1016/j.wasman.2019.01.038
Wihardjo, S. D., Hartati, S., Nurani, Y., & Sujarwanta, A. (2017). The effects of green schooling know-ledge level and intensity of parental guidance on the environmental awareness of the early age stu-dent. Educational Research and Reviews, 12(5), 251-257. https://doi.org/10.5897/ERR2015.2608
Xu, L., Prybutok, V., & Blankson, C. (2018). An environmental awareness purchasing intention mo-del. Industrial Management & Data Systems. https://doi.org/10.1108/IMDS-12-2017-0591
Yang, M. X., Tang, X., Cheung, M. L., & Zhang, Y. (2021). An institutional perspective on consumers' environmental awareness and pro‐environmental behavioral intention: Evidence from 39 coun-tries. Business Strategy and the Environment, 30(1), 566-575. https://doi.org/10.1002/bse.2638
Zhongguo, T. (2004). Establishing "green schools" and enhancing teachers and students' environmen-tal awareness. Chinese Education & Society, 37(3), 94-96. https://doi.org/10.1080/10611932.2004.11031640