Udržitelná spotřeba a životní styl jako vzdělávací téma Jaké vzdělávací cíle si stanovit, když chceme předjímat společenské změny?

Obsah hlavního článku

Jana Dlouhá
http://orcid.org/0000-0002-9660-5594
Laura Henderson
https://orcid.org/0000-0001-9711-6699
Roman Kroufek
https://orcid.org/0000-0003-4188-8715
Kateřina Jančaříková
https://orcid.org/0000-0003-4339-9990
Simona Neprašová

Abstrakt

Odpovědná spotřeba je zahrnuta v jednom z Cílů udržitelného rozvoje (SDG 12), a tento cíl hraje důležitou roli i v rovině vzdělávací: UNESCO pro jeho naplnění stanovilo sadu vzdělávacích cílů pro různé úrovně vzdělávání. Je jimi soubor klíčových kompetencí pro SDG12, a jak je patrné z jejich analýzy, jsou tyto vzdělávací cíle rozloženy víceméně rovnoměrně mezi kognitivní, emocionální/sociální a behaviorální doménou učení, což je i znakem vzdělávání pro udržitelnost obecně. Vzdělávání vycházející z těchto cílů tak může přinést nejen potřebné znalosti, ale též působit na proměnu zažitých vzorců myšlení a chování, což je pro změnu spotřebitelských zvyklostí a životního stylu obecně důležité. Článek nejen předvádí, jak si vzdělávací cíle tohoto typu stanovit (tak, aby působily na všechny složky osobnosti a byly součástí transformativního učení), ukazuje také, jak konkrétně mohou vypadat ve zde popisovaném programu vzdělávání pro odpovědnou spotřebu navrženém pro různé typy škol. Cílem programu je dovést děti/žáky/studenty k poznání, že jsou aktivní součástí ekonomiky, a mohou prostřednictvím svého každodenního rozhodování formovat podobu ekonomického systému.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Podrobnosti článku

Jak citovat
Dlouhá, J., Henderson, L., Kroufek, R., Jančaříková, K., & Neprašová, S. (2020). Udržitelná spotřeba a životní styl jako vzdělávací téma: Jaké vzdělávací cíle si stanovit, když chceme předjímat společenské změny?. Envigogika, 15(1). https://doi.org/10.14712/18023061.608
Sekce
Recenzované články
Biografie autora

Jana Dlouhá, Centrum pro otázky životního prostředí UK

Odpovědný redaktor Envigogiky. Výzkumník v Centru pro otázky životního prostředí UK, spoluzakladatel znalostní báze Enviwiki; vice-prezident mezinárodní sítě vysokých škol Copernicus Alliance. Zabývá se transformací vzdělávacího systému i metod; k odborným zájmům patří elektronická média, otevřené vzdělávací zdroje, sociální učení a participativní postupy ve veřejném dialogu.

Roman Kroufek, Pedagogická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

Pedagogická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

Reference

Albareda-Tiana, S., Vidal-Raméntol, S., Pujol-Valls, M., & Fernández-Morilla, M. (2018). Holistic Approaches to Develop Sustainability and Research Competencies in Pre-Service Teacher Training. Sustainability, 10(10), 3698.

Anderson, L. W., Krathwohl, D. R., Airasian, P. W., Cruikshank, K. A., Mayer, R. E., Pintrich, P., Raths, J., & Wittrock, M. (2000). A taxonomy for learning, teaching, and assessing: A revision of Bloom’s taxonomy of educational objectives.

Barth, M., & Michelsen, G. (2013). Learning for change: An educational contribution to sustainability science. Sustainability science, 8(1), 103–119.

Barton, A., & Dlouhá, J. (2011). Multi-Actor Learning for Sustainable Regional Development in Europe: A Handbook of Best Practice. Guildford: Grosvenor House Publishing Ltd.; http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Multi-Actor_Learning_FINAL.pdf

Biasutti, M., Makrakis, V., Concina, E., & Frate, S. (2018). Educating academic staff to reorient curricula in ESD. International Journal of Sustainability in Higher Education.

Bloom, B. S., Engelhart, M. D., Furst, E. J., Hill, W. H., & Krathwohl, D. R. (1956). Taxonomy of educational objectives: Book 1: Cognitive domain. New York: David McKay Company. Inc.

Boström, M., Andersson, E., Berg, M., Gustafsson, K., Gustavsson, E., Hysing, E., Lidskog, R., Löfmarck, E., Ojala, M., & Olsson, J. (2018). Conditions for transformative learning for sustainable development: A theoretical review and approach. Sustainability, 10(12), 4479.

De Haan, G. (2006). The BLK ‘21’programme in Germany: A ‘Gestaltungskompetenz’-based model for Education for Sustainable Development. Environmental Education Research, 12(1), 19–32.

De Kraker, J., Lansu, A., van Dam-Mieras, R., & undefined, others. (2007). Competences and competence-based learning for sustainable development. http://dspace.ou.nl/handle/1820/2409

Delors, J. (1996). Learning: The treasure within. UNESCO. http://unesdoc.unesco.org/images/0010/001095/109590eo.pdf

Delors, J. (2013). The treasure within: Learning to know, learning to do, learning to live together and learning to be. What is the value of that treasure 15 years after its publication? International Review of Education, 59(3), 319–330.

Dlouhá, J. (2009). Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4(1). http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/34

Dlouhá, J., Heras, R., Mulà, I., Salgado, F. P., & Henderson, L. (2019). Competences to Address SDGs in Higher Education—A Reflection on the Equilibrium between Systemic and Personal Approaches to Achieve Transformative Action. Sustainability, 11(13), 3664.

Dlouhá, J., & Pospíšilová, M. (2018). Education for Sustainable Development Goals in public debate: The importance of participatory research in reflecting and supporting the consultation process in developing a vision for Czech education. Journal of Cleaner Production, 172, 4314–4327. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2017.06.145

Immordino-Yang, M. H., & Damasio, A. (2007). We feel, therefore we learn: The relevance of affective and social neuroscience to education. Mind, brain, and education, 1(1), 3–10.

Jensen, B. B., & Schnack, K. (1997). The Action Competence Approach in Environmental Education. Environmental Education Research, 3(2), 163–178. https://doi.org/10.1080/1350462970030205

Leiserowitz, A. (2006). Climate change risk perception and policy preferences: The role of affect, imagery, and values. Climatic change, 77(1–2), 45–72.

Lindlof, T. R. (2008). Idiographic vs nomothetic science. The International Encyclopedia of Communication.

Mader, C., Mahjoub, B., Bres sler, K., Jebari, S., Kümmerer, K., Bahadir, M., & Leitenberger, A.-T. (2015). The Education, Research, Society, and Policy Nexus of Sustainable Water Use in Semiarid Regions—A Case Study from Tunisia. In Sustainable Water Use and Management (s. 277–291). Springer. http://link.springer.com/10.1007/978-3-319-12394-3_15

Marshall, J. (2005). Connecting art, learning, and creativity: A case for curriculum integration. Studies in Art Education, 46(3), 227–241.

Michelsen, G., & Adomssent, M. (2007). Education for sustainable development strategies in German universities. In Wals, A.E.J. (Ed.) From cosmetic reform to meaningful integration: Implementing education for sustainable Development in Higher Education Institutes—The state of affairs in Six European countries (s. 21–24). DHO.

Mulà, I., Tilbury, D., Ryan, A., Mader, M., Dlouhá, J., Mader, C., Benayas, J., Dlouhỳ, J., & Alba, D. (2017). Catalysing Change in Higher Education for Sustainable Development: A Review of Professional Development Initiatives for University Educators. International Journal of Sustainability in Higher Education, just-accepted, 00–00.

Mulder, M., Gulikers, J., Biemans, H., & Wesselink, R. (2009). The new competence concept in higher education: Error or enrichment? Journal of European Industrial Training, 33(8/9), 755–770.

Pappas, E., Pierrakos, O., & Nagel, R. (2012). Using Bloom’s Taxonomy to teach sustainability in multiple contexts. Journal of Cleaner Production. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959652612005100

Ryan, A., & Tilbury, D. (2013). Flexible Pedagogies: New pedagogical ideas. Higher Education Academy, London.

Stoof, A., Martens, R. L., van Merriënboer, J. J., & Bastiaens, T. J. (2002). The boundary approach of competence: A constructivist aid for understanding and using the concept of competence. Human resource development review, 1(3), 345–365.

Tilbury, D. (2010). Are We Learning to Change? Mapping Global Progress in Education for Sustainable Development in the Lead Up to ‘Rio Plus 20’. Global Environmental Research, 14(2), 101–107.

Tilbury, D., & Mulà, I. (2009). Review of education for sustainable development policies from a cultural diversity and intercultural dialogue: Gaps and opportunities for future action. Paris: UNESCO. http://unesco.atlasproject.eu/unesco/file/9b54091b-312e-4b5d-9df2-2225e0c81ca1/c8c7fe00-c770-11e1-9b21-0800200c9a66/211750e.pdf

UNESCO. (2017). Education for Sustainable Development Goals Learning Objectives. UNESCO. http://unesdoc.unesco.org/images/0024/002474/247444e.pdf

Wiek, A., Withycombe, L., & Redman, C. L. (2011). Key competencies in sustainability: A reference framework for academic program development. Sustainability Science, 6(2), 203–218.

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>