Výuka s využitím případových studií – propojení zkušenosti z regionu odborným know-how

Jana Dlouhá

V posledních desetiletích se stále více diskutuje o tzv. „třetí roli“ vysokých škol, která je založena na vyšším vědomí společenské odpovědnosti a spočívá v jejich zvýšené interakci s jinými společenskými subjekty (Ferrer-Balas et al., 2009). Univerzitní výzkum i samotné vzdělávání se skutečně přibližně od druhé poloviny 20. století odklání od modelu čisté vědy aplikované v praxi a směřuje stále více do oblasti inovací a celkového rozvoje společnosti. To se děje různým způsobem; jednou z možností je zapojení těchto akademických institucí do dění v regionu ‑ uplatnění expertizy, kterou disponují, k podpoře procesů souvisejících s jejich odborným zaměřením a směřujících k udržitelnosti či jiné celospolečenské vizi realizované v konkrétním místě. Vytvářejí se tak regionální sítě spolupráce, která se odehrává napříč různými sektory a všem zúčastněným přináší nové poznatky, zkušenosti, příležitosti k výzkumu či jiným aktivitám.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...
Stáhnout

Výuka s využitím případových studií – propojení zkušenosti z regionu odborným know-how

2011-05-31 16:19:06

strohlaptopV posledních desetiletích se stále více diskutuje o tzv. „třetí roli“ vysokých škol, která je založena na vyšším vědomí společenské odpovědnosti a spočívá v jejich zvýšené interakci s jinými společenskými subjekty (Ferrer-Balas et al., 2009). Univerzitní výzkum i samotné vzdělávání se skutečně přibližně od druhé poloviny 20. století odklání od modelu čisté vědy aplikované v praxi a směřuje stále více do oblasti inovací a celkového rozvoje společnosti. To se děje různým způsobem; jednou z možností je zapojení těchto akademických institucí do dění v regionu ‑ uplatnění expertizy, kterou disponují, k podpoře procesů souvisejících s jejich odborným zaměřením a směřujících k udržitelnosti či jiné celospolečenské vizi realizované v konkrétním místě. Vytvářejí se tak regionální sítě spolupráce, která se odehrává napříč různými sektory a všem zúčastněným přináší nové poznatky, zkušenosti, příležitosti k výzkumu či jiným aktivitám.

Úspěšnost této spolupráce závisí často na míře a způsobu komunikace, která může být podporována různými nástroji včetně virtuálních. V elektronickém prostředí pak dochází k výměně informací a probíhají procesy učení, které přinášejí nové poznatky víceméně všem stranám; pro sociální interakci v těchto sítích spolupráce mohou být vhodným prostředím též elektronické sociální sítě Web 2.0 jako např. Wiki (Reed et al, 2010).

Model takové komunikace, která probíhá ve spolupráci různých společenských „hráčů“, lze vytvořit i ve vzdělávání ‑ potom je úkolem výuky podporovat vzájemný dialog mezi studenty navzájem i s jejich učiteli a případně externími odborníky, jehož výsledkem je společný projekt či práce na určité problematice. Jedním z prostředí vhodných pro podporu této komunikace a dalších sociálních interakcí, které jsou nezbytné pro realizaci projektu, pak může být Wiki prostředí; o možnostech jeho využití v rámci mezinárodní sítě spolupráce VCSE a zapojení do společného tzv. „Evropského výukového prostoru“ ze strany COŽP UK jsme již referovali (Dlouhá, 2008). Metodicky je tato výuka postavena na tzv. problémově orientovaném učení, což je přístup zvláště vhodný pro výuku udržitelného rozvoje na vysokých školách; v našem případě souvisí s odborným psaním na témata, jejichž volba je do značné míry ponechána na studentech, směřuje však k tvorbě společného „díla“. Jelikož se tento koncept v daném kontextu osvědčil, rozvíjí se v mezinárodní spolupráci dále – výsledky z loňského akademického roku jsou například dostupné zde.

V letošním roce jsme zvolili přístup poněkud odlišný – je založen na (víceméně společné) tvorbě případových studií. Studentům je poskytnuta vzorová případová studie, k dispozici mají návody, jak při psaní samostatného textu (v tomto žánru) postupovat, a v průběhu své práce jsou soustavně podporováni ze strany učitelů, v tomto případě spíše „mentorů“. I „letošní úroda“ studentských prací je dostupná online a můžete se jí inspirovat. Zkušenost s vytvořením případové studie pak studenti využijí při práci na reálném případu – při zpracování regionální problematiky v rámci letní školy, která teprve bude.

Rozvíjení podobného modelu společné práce studentů (a učitelů) na případových studiích, které se přímo dotýkají regionální problematiky, se stal i obsahem projektu „Mezioborová síť spolupráce pro policy development v oblasti udržitelného rozvoje“, který COŽP UK právě zahajuje. Jedním z jeho cílů je přivést studenty do vybraných oblastí České republiky, které řeší vážné environmentální problémy, ukázat jim situaci tak, aby se v ní dokázali zorientovat, a teprve potom hledali, co je třeba udělat a jaké know-how k tomu využít. Častým nedostatkem vysokoškolské výuky je totiž přemíra teoretizování tam, kde by byla potřeba přímá zkušenost s realitou ‑ a to se pak projevuje nedostatkem teoretických znalostí tam, kde by bylo potřeba cíleně, velmi specificky tyto teorie využít přímo v praxi. Umění „položit si výzkumnou otázku“, nebo vzít reálný problém a reduktivním postupem dospět k jeho zobecnění, je často zanedbávaným předmětem vysokoškolských studií. Výsledkem je určitý „metodologický fetišismus“, snaha o uplatnění již zavedených metod i v případech, pro které se nehodí nebo u nichž není dopředu zkoumán širší kontext dané situace. Tak často nejsou jasné meze platnosti té které metody, výzkumník či expert si neuvědomuje potřebu tuto metodu upravit dle skutečných okolností, a především vztah teorie a praxe je zcela neplodný – jedno neobohacuje druhé.

Všechny tyto nedostatky se výuka s využitím případových studií pokouší napravit – a jejím cílem je ještě něco. Z každého výukového cyklu (kurzu, nebo série kurzů) má být „publikován“ sborník studentských prací v otevřeném virtuálním prostoru (jako například tento). Takto zveřejněné případové studie se pak mají stát evidencí o problémech životního prostředí v konkrétních územích i specifickou (národní) zkušeností, kterou je možno sdílet s regiony dalšími a třeba mezinárodně.

Do této mezinárodní spolupráce se může zapojit libovolná vysoká škola v ČR i v příštím roce: koncept výuky pomocí regionálních případových studií se v jeho rámci bude dále rozvíjet a náš zájem se bude posouvat do dalších oblastí v České republice, které jsou často z hlediska svého životního prostředí i rozvojových možností zanedbávané. Chceme tak poukazovat na jejich problémy, postupně vytvářet know-how potřebné pro jejich řešení a současně vychovat odborníky, kteří budou schopni a ochotni se podobnými záležitostmi dále zabývat. V této věci velmi uvítáme spolupráci vysokých škol právě z těchto mimopražských regionů – a jejich studenty!

Více informací o možnostech zapojení do mezinárodního programu výuky pomocí případových studií v příštím akademickém roce zde.

Příklady případových studií:

Vzorová případová studie: Andrew Barton, Jana Dlouhá (30. 05. 2011). VCSEWiki. Retrieved 14:09 31. 05. 2011) from: http://www.czp.cuni.cz/vcsewiki/index.php/New_Zealand_2010:_Mining_in_Schedule_4_Conflict

Studentské práce:

Použitá literatura:

DLOUHÁ, J. Networking European Universities through e-learning. Envigogika, 2008, roč. 3, č. 1 [Online] [Citováno 2010-08-29]. Dostupné z www <http://envigogika.cuni.cz> ISSN: 1802-3061

FERRER-BALAS, D., BUCKLAND, H., de MINGO, M., 2009. Explorations on the University's role in society for sustainable development through a systems transition approach. Case-study of the Technical University of Catalonia (UPC). Journal of Cleaner Production 17(12), 1075‑1085.

REED, M. S., EVELY, A. C., CUNDILL, G., Fazey, I., GLASS, J., LAING, A., NEWIG, J., PARRISH, B., PRELL, C., RAYMOND, C., and STRINGER, L. C.. What is social learning? Ecology and Society 15(4): r1. 2010. [online] www: http://www.ecologyandsociety.org/vol15/iss4/resp1/

↑ Back to Top