Kritické myšlení, rozvojové země – a co my?

Jana Dlouhá

Recenze článku: RICHMOND, J. E. D. Bringing critical thinking to the education of developing country professionals.. International Education Journal [online]. 2007, vol. 8, no. 1 [cit. 2007-08-31], s. 1-29. Dostupný z WWW: <http://ehlt.flinders.edu.au/education/iej/articles/v8n1/Richmond/paper.DOC/>. ISSN 1443-1475

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Kritické myšlení, rozvojové země – a co my?

2007-08-31 07:56:02

Recenze článku: RICHMOND, J. E. D. Bringing critical thinking to the education of developing country professionals..International Education Journal [online]. 2007, vol. 8, no. 1 [cit. 2007-08-31], s. 1-29. Dostupný z WWW: < http://ehlt.flinders.edu.au/education/iej/articles/v8n1/Richmond/paper.DOC >. ISSN 1443-1475. Tradiční vzdělání v rozvojových zemích většinou počítá s pasivní rolí studenta a jeho neomezeným respektem k autoritě, což má hluboké kořeny v sociálních vzorcích místních kultur. Pro vzdělávací programy – které jsou významnou součástí rozvojové pomoci – je tento málo angažovaný přístup poměrně značnou překážkou. Učitelé jsou často reakcemi svých studentů zmateni. Ti sice plně respektují autoritu svých lektorů, avšak reagují málo; jejich cílem je zopakovat přednesené a projít zkušebním systémem. Většinou jenom vstřebávají, pouze memorují, pasivně přijímají informace tam, kde by měli uvažovat o vlastních možnostech. Takto získané poznatky pak nedokáží uplatnit v kontextu svého sociálního a ekonomického prostředí, jež se často velmi liší od učebnicových příkladů. Budoucí odborníci v různých oblastech se tak nenaučí, jak kriticky a tvořivě uvažovat o rozvojových potřebách svých zemí.

Autor článku, ve kterém uvádí dva příklady kurzů v oblasti dopravních studií, podává přehled „importovaných“ programů a jejich úspěšnosti, analyzuje příčiny neúspěchu. Úvahy zakládá na rozboru kulturních rozdílů dvou odlišných civilizací a jejich odrazu ve vzdělávacích zvyklostech. O své práci však tvrdí[1], že její záměr je mnohem ambicióznější: chce zpochybnit roli takové „nereflektované“ pomoci ze strany západu ve vzdělávací oblasti vůbec. Táže se po předpokladech odlišného přístupu, kulturně podmíněných myšlenkových vzorcích, které jsou zde dosud zásadní překážkou úspěchu. Schopnosti kritického myšlení, samostatného rozhodování, plánování a řízení, což jsou všechno podmínky řádného fungování a účinnosti samosprávy těchto zemí, která by navíc byla citlivá k místním problémům, tak nemohou být dostatečně rozvíjeny.

Tato práce je nejen svého druhu srovnávací studií mezi „západním“ a „východním“ přístupem ke vzdělání; a praktickým příkladem kurzů, které mají aktivitu studentů podporovat v kulturním prostředí, kde pro ni nejsou předpoklady. Je především dobrou ukázkou toho, co vůbec kritické a tvořivé myšlení je, jaký má praktický význam pro rozvoj osobnosti, a tím i pro osud společnosti, ve které takto vzdělaný občan pak bude působit.

Článek je publikován v International Education Journal,časopise, který poskytuje neplacený přístup k plnému znění recenzovaných příspěvků všech svých čísel vycházejících od roku 1999.

V případě zájmu můžete přímo kontaktovat Jonathana Richmonda, autora článku.



[1] }„My paper (which is published in an education journal) reports on my attempt to introduce creative and critical thinking at an Asian university, but really goes much further, questioning the role of Western thinking in planning for developing countries, seeking ways to empower appropriate local decision making through education, and asking about the need to get beyond the assumptions that constrain all our work!“

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>