Praxe projektové výuky - názory a postřehy učitelů, hodnocení spolupráce v rámci jejich běžné výuky

Dana Bartáková

Projektové vyučování je stále modernější výuková metoda. Jeho realizace ale stále naráží na řadu obtíží s organizací, vybaveností škol a financováním. Navrhla jsem výukový projekt, který je co nejméně náročný na čas a vybavení a vyzkoušela ho v praxi. Tato práce zpracovává názory, postřehy a zkušenosti učitelů, kteří se zúčastnili mnou navržené projektové výuky bezobratlých pro střední školy. Vyhodnocuje dotazníkové šetření mezi učiteli, kteří si projekt vyzkoušeli a jejich názory a zkušenosti nejen s tímto projektem, ale i s dalšími projekty a projektovým vyučováním obecně. Tyto výsledky porovnává s výzkumem (Švecová a kol., 2003), který hodnotil využívání školních projektů na základních a středních školách, rovněž na základě dotazníkového šetření mezi učiteli.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Praxe projektové výuky - názory a postřehy učitelů, hodnocení spolupráce v rámci jejich běžné výuky

2009-10-27 14:40:06

Dana Bartáková

Projektové vyučování je stále modernější výuková metoda. Jeho realizace ale stále naráží na řadu obtíží s organizací, vybaveností škol a financováním. Navrhla jsem výukový projekt, který je co nejméně náročný na čas a vybavení a vyzkoušela ho v praxi. Tato práce zpracovává názory, postřehy a zkušenosti učitelů, kteří se zúčastnili mnou navržené projektové výuky bezobratlých pro střední školy. Vyhodnocuje dotazníkové šetření mezi učiteli, kteří si projekt vyzkoušeli a jejich názory a zkušenosti nejen s tímto projektem, ale i s dalšími projekty a projektovým vyučováním obecně. Tyto výsledky porovnává s výzkumem (Švecová a kol., 2003), který hodnotil využívání školních projektů na základních a středních školách, rovněž na základě dotazníkového šetření mezi učiteli.

Tento článek byl prezentován na konferenci "Metody a možnosti ve výuce udržitelnosti na VŠ"

Úvod

V letech 2005 a 2006 byl za finanční podpory GAUK (číslo projektu 383/2005/A-PP/PedF) uskutečněn pilotní program, při kterém byl zkoušen výukový projekt „Monitorování bezobratlých a ekologické analýzy" zpracovávající výuku bezobratlých projektovou metodou. S nabídkou ke spolupráci bylo osloveno mnoho středních škol. Pilotního vyzkoušení našeho projektu na školách se zúčastnilo 7 škol, z toho jedna střední zemědělská škola a 6 gymnázií. Školám byl představen mnou navržený projekt. Jeho podstatou je, že studenti si sami odeberou z přírody hmyz, který pak v učebně pozorují, určují významné zástupce a vykládají si systematiku hmyzu přímo nad materiálem, který z přírody získali. Dále jsou jim vysvětleny životní strategie hmyzu a základní ekologické pojmy (jedinec, populace, diverzita, ekvitabilita, ekoton) a na závěr spočítají ekologické charakteristiky stanoviště na PC a vypracují studentský projekt.

Podle Švecové a kol. (2003) se v přírodovědných předmětech mohou krátkodobé školní projekty, které nejsou tak náročné na provoz školy z časových, organizačních i materiálních důvodů a které mohou učitelé realizovat v bezprostřední vazbě na učební a metodické dokumenty, stát významným a skutečně inovativním prvkem výuky. Je potřeba, aby s teoretickými východisky a praktickou realizací školních projektů byli seznámeni také budoucí učitelé v rámci své vysokoškolské přípravy, kde až dosud tato forma výuky nenachází odpovídající uplatnění. Základní principy a myšlenky projektového vyučování lze charakterizovat takto: důraz na propojení školy s praxí (řešení aktuálních problémů běžného života), interdisciplinarita (propojení učiva jednotlivých vyučovacích předmětů, překonání bariér mezi nimi), autoreflexe (žáci plánují, realizují a hodnotí své projekty, učí se učit), posílení komunikativních dovedností (prezentace výsledků práce a jejich obhájení).

Podle průzkumů z let 2001 a 2002 bylo zjištěno, že se školní projekty uskutečňují na velmi malém počtu škol a že při výběru projektu dávají učitelé přednost již vytvořeným projektům před vytvářením projektů vlastních. Za hlavní problémy při realizaci školních projektů učitelé podle tohoto průzkumu považovali: malou centrální nabídku projektů, nedostatek informací o způsobech realizace projektů, nepochopení ze strany vedení školy, náročnost projektů na přípravu, malý časový prostor ve výuce, nízkou ochotu nebo nezájem kolegů učitelů, finanční náročnost projektů, nechuť a nezájem žáků, nízká znalost problematiky při přípravě a organizaci projektů, nedostatečná vybavenost kabinetů a laboratoří.

Hodnocení názorů na projekt ze strany učitelů

V rámci závěrečného hodnocení projektu „Monitorování bezobratlých a ekologická analýza" byl vytvořen dotazník, jehož účelem bylo zejména získat zpětnou vazbu od dotazovaných učitelů, a také získat nové nápady a náměty pro další vylepšování projektu. Cílem bylo také zjistit, jakou formou byl projekt využit, jak byl uzpůsoben a modifikován v praxi výuky. Dotazník byl stručný, otázky byly voleny převážně otevřené, pokud nešlo o škálování. U některých odpovědí bylo tedy nutné se rozepsat. Na jiné otázky bylo možné odpovědět ano či ne, učitelé však dostali prostor se i v tomto případě vyjádřit, pokud budou chtít. Tyto odpovědi mohou být vyhodnoceny kvantitativně, a lze tak například zjistit, kolik učitelů z těch, kteří s námi pilotní projekt absolvovali, ho uskutečnilo i samostatně v dalším roce, nebo kolik z nich dělá další podobné projekty. Pro to, abychom mohli použít dobrý kvantitativní dotazníkový výzkum s vysokou výpovědní hodnotou, bychom museli mít více respondentů - více škol, na kterých by projekt probíhal, což nebylo v tomto případě realizováno.

 

Dotazník:

1. Jak se vám představený projekt líbil? Výborný - velmi dobrý - dobrý - dostatečný - nedostatečný.

2. Jaký měl podle vás představený projekt přínos pro studenty?

3. Jaké měl podle vás projekt nedostatky? Vyjmenujte prosím.

4. Realizoval(a) jste se studenty tento projekt samostatně, například v následujícím roce?

5. Děláte se svými studenty i další obdobné projekty?

6. Jak jste projekt přizpůsobila místním podmínkám? Vyjmenujte prosím (například jestli jste využil(a) jinou, bližší oblast nebo uzpůsobila vyhodnocení vybavení školy apod.).

7. Co byste dále na projektu vylepšil(a), změnil(a), nebo co byste udělal(a) jinak, kdybyste nebyl(a) limitována finančním a materiálním zázemím.

Výsledky šetření:

Dotazníkového šetření se zúčastnili všichni učitelé, jimž byl projekt představen. Bylo to celkem 7 učitelů, z toho 6 učitelů gymnázií a 1 učitel ze střední zemědělské školy. Poměr mužů : ženám byl 2 : 5. Další charakteristiky respondentů jsme nezjišťovala, protože pro původní účel - vylepšení projektu a získání nových podnětů k jeho dalšímu rozvíjení to nebylo potřeba.

 

bart01

Graf 1 Celková spokojenost učitelů s představeným projektem.

Osa x: stupeň spokojenosti Výborný - velmi dobrý - dobrý - dostatečný - nedostatečný. Jako dostatečný či nedostatečný projekt nikdo nehodnotil.

Osa y: počet učitelů.

 

bart02

Graf 2 - Znázorňuje kolik učitelů dělá i další podobné projekty a kolik jich projekt zařadilo do výuky samostatně v dalším roce po té, co jim byl projekt představen.

Osa x: grafické vyjádření, zda projekt zopakovali či ne a zda dělají i jiné obdobné projekty.

Osa y: počet učitelů.

 

Učitelé, kteří projekt zopakovali v dalším roce, jej již zařadili jako součást výuky či semináře. Jeden z učitelů, který projekt zatím nezopakoval, pro něj udělal prostor v rámci vědeckého kroužku a do výuky jej zařadí.

Jako hlavní přínosy projektu označili učitelé:

  • práce v terénu,
  • návaznost teorie a praxe,
  • poznávání hmyzu,
  • zábavnost projektu pro studenty,
  • poznání metod vědeckého výzkumu,
  • seznámení se s živočichy a jejich prostředím,
  • získání materiálu do výuky,
  • možnost kvantifikace výsledků.

Nedostatky projektu zjištěné dotazníkem:

  • náročnost projektů na přípravu, plánování, počasí,
  • malý časový prostor ve výuce,
  • obtížnost projektu,
  • finanční náročnost projektů, učitelé by si rádi projekt více uzpůsobili nákupem určovacích klíčů a dalších pomůcek,
  • nízká znalost problematiky při přípravě a organizaci projektů - u mého projektu měli vyučující problém s vyhodnocením projektu a to jak s částí ekologickou, tak s výpočetní technikou, tuto část bohužel většinou při samostatném opakování projektu vypustili.

Další nedostatky zjištěné během představení projektu učitelům vlastním pozorováním:

  • nedostatečná vybavenost kabinetů a laboratoří.
  • nízká ochotu učitelů informatiky, při spolupráci na druhé fázi učebního úkolu, kdy se počítají ekologické charakteristiky lokality na PC.

Závěry a doporučení pro praxi

Dotazníkového šetření se zúčastnilo sedm učitelů, z toho jeden učí na Střední zemědělské škole, ostatní na gymnáziích. Tři učitelé hodnotili projekt jako výborný, dva jako velmi dobrý a dva jako dobrý. Jako největší přínos označili učitelé práci v terénu a poznávání hmyzu - celkem čtyři učitelé. Dále kladně hodnotili návaznost praxe na teorii - tři učitelé. Poznání metod vědecké práce kladně zhodnotili dva učitelé a jeden ocenil zábavnost projektu pro studenty. Za nedostatek projektu považují tři učitelé časovou náročnost, dva pak vzdálenost vytipovaných lokalit od jejich školy a obtížnost projektu. Jeden učitel vyzdvihl jako nedostatek nepřízeň počasí a jeden neshledal nedostatky žádné. Méně než polovina učitelů - tři ze sedmi, zopakovali projekt samostatně v následujícím roce. Obdobné projekty do výuky zařazují čtyři učitelé ze sedmi. Při samostatném opakování si nejčastěji učitelé projekt uzpůsobili místně, zvolili k odběru lokalitu, která je v bezprostředním okolí školy - všichni, kteří projekt samostatně opakovali. Dále si dva učitelé projekt zkrátili pouze na sběr a určování hmyzu. Pokud by učitelé měli dostatečné časové i materiální možnosti, tak by si nejčastěji opatřili klíče a atlasy k určování bezobratlých a detailně se tomuto bodu projektu věnovali - tři ze sedmi. Dva ze sedmi by si opatřili materiální vybavení na další metody sběru bezobratlých, jeden by uvítal rozpracování metody na komplexnější biomonitoring studované lokality, jeden by neměnil nic a jeden neví. Učitelé, kteří se našeho projektu zúčastnili, byli převážně spokojeni. Nedostatky shledávali zejména v časové náročnosti, což je problém všech projektů, zvláště když jsou spojené s výzkumem mimo školu.

Stejný nedostatek, tedy časovou náročnost, spatřovali ve školních projektech také učitelé podle průzkumu z let 2001-2002 (Švecová a kol., 2003). Tento nedostatek nelze odstranit, lze ho pouze eliminovat vhodnou organizací výuky, co největším napojením projektu na osnovy, volbou vhodné blízké lokality, a dále začleněním projektu do různých biologických seminářů a dalších aktivit nad rámec výuky. Dalším nedostatkem byla podle učitelů velká vzdálenost od místa školy, což si všichni učitelé, kteří projekt samostatně zopakovali, uzpůsobili - našli si sami vhodnou lokalitu v blízkosti školy. Tento nedostatek je tedy snadno řešitelný. Jako poslední nedostatek uvedli učitelé nepřízeň počasí. Možná nepřízeň počasí je obecný problém každé práce v terénu. Projekty se pak obtížně plánují déle dopředu, je potřeba mít více možných termínů a náhradní program pro případ velké nepřízně počasí, popřípadě vhodné oblečení a obuv pro případ menší nepřízně počasí. Jako největší přednosti projektu uvedli učitelé práci v terénu, poznávání hmyzu, návaznost teorie a praxe, poznání metod vědecké práce a zábavnost pro studenty. To se shoduje se základními myšlenkami a principy projektového vyučování. Méně než polovina učitelů pak projekt se studenty samostatně zopakovala a téměř stejný počet učitelů využívá ve výuce i další obdobné projekty.

Dle průzkumu Švecové a kol. (2003), školní projekty se svými studenty uskutečnilo také velmi málo učitelů. Příčinou je podle tohoto průzkumu nedostatek zkušeností učitelů s projektovým vyučováním. Autoři navrhují vytvořit prostor v rámci celoživotního vzdělávání k výměně zkušeností a k seznámení s teorií i praxí školních projektů. Z hlavních problémů při realizaci školních projektů uváděných Švecovou a kol. (2003) se s mými zkušenostmi a s názory učitelů zapojených v mém projektu shodují následující: náročnost projektů na přípravu, malý časový prostor ve výuce, nízká ochota nebo nezájem kolegů učitelů - zejména učitelů informatiky, při spolupráci na druhé fázi učebního úkolu, kdy se počítají ekologické charakteristiky lokality na PC, finanční náročnost projektů, nízká znalost problematiky při přípravě a organizaci projektů, nedostatečná vybavenost kabinetů a laboratoří. Naprosto se mé zkušenosti ovšem neshodují s bodem: nechuť a nezájem žáků. Studenti, kteří se mého pilotního projektu účastnili, pracovali s velkým nadšením a byli ochotni práci na projektu věnovat i svůj mimoškolní volný čas.

Podle mého názoru je potřeba posílit nejen celoživotní vzdělávání, ale také lépe seznámit s projektovým vyučováním již studenty na pedagogických fakultách, tak, aby zvládnutí jejich organizace již bylo pro učitele v praxi rutinní záležitostí. Ti učitelé, kteří využívají ve své výuce i další projekty a mají tedy dostatek zkušeností s jejich zajištěním, většinou mnou navržený projekt v dalším roce zopakovali a zařadili do výuky. Ostatní se sice rádi s projektem seznámili, aby zaplnili volné dny ke konci školního roku, ale sami projekt dále neuskutečnili. Příčinu vidím, také v neochotě učitelů měnit své vyučovací stereotypy a zvyklosti.

Seznam literatury

ŠVECOVÁ M., PUMPR V., BENEŠ P., HERINK J.: Školní projekt jako kreativní forma výuky přírodovědných předmětů na základní a střední škole. Pedagogika, 2003, roč. LIII, č. 4, s. 396-403.